|
| |
|
| |
|
|
Vliv buřeně na odrůstání kultur douglasky tisolisté
Miksánek, Ondřej
Cílem práce bylo zjistit vliv buřeně na odrůstání kultur douglasky tisolisté při použití rozdílných způsobů ochrany proti buřeni. Použitými způsoby ochrany bylo Celoplošné ožnutí, Ožínání v pruzích, Individuální ožnutí, Ošlapávání, celoplošná aplikace Herbicidu a sežínání na Vysoké strniště. Kontrolou byla plocha Bez zásahu proti buřeni. Práce byla realizována na lesním majetku LHC Horáková na souboru lesních typů 5H. Na jaře 2012 byla zřízena výzkumná plocha, která byla rozdělena na 7 částí, každá část pro jiný způsob ochrany proti buřeni. Na každou plochu bylo vysázeno přibližně 200 jedinců douglasky. U sazenic byla hodnocena následující kritéria: Délka nadzemní části, Terminální přírůst, Nahrazení terminálního výhonu bočním výhonem, Tloušťka kořenového krčku, Výskyt dvojáku/trojáku, Výška nasazení dvojáku/trojáku, Vícečetný vrchol, Průběžnost kmene, Tvar koruny, Barva jehlic, Délka jehlic, Výška nasazení koruny, Typ poškození a Celkové ztráty. Na plochách byl dále sledován vliv ošetření proti buřeni na vlhkost půdy, oslunění sazenic na jednotlivých plochách, druhové složení buřeně na jednotlivých plochách a vliv rozdílného zásahu proti buřeni na chemické složení asimilačního aparátu. Bylo zjištěno, že douglaska vykazuje největší terminální přírůsty na ploše Bez ošetření a po třech letech výzkumu dosahuje průměrné výšky 121,7 cm. Sazenice na této ploše však mají nejslabší kořenový krček (15,61 mm) a mají též poměrně vysoký štíhlostní koeficient. Nejsilnější kořenové krčky byly na konci výzkumu zjištěny na ploše s Individuálním Ožnutím -- 19,71 mm, současně s tím mají sazenice na této ploše vysoké terminální přírůsty a celkovou výšku srovnatelnou s plochou Bez ošetření (119,7 cm). Nejméně vhodným způsobem ochrany proti buřeni bylo shledáno celoplošné ošetření Herbicidy, které po všechny tři roky výzkumu vykazovalo nejhorší výsledky. Nejlepším způsobem se naopak jeví Individuální ožnutí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Monitoring zdravotního stavu douglasky tisolisté Pseudotsuga menziesii v oblasti Orlických hor
Tylš, Pavel
Douglaska tisolistá Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco je v České republice introdukovanou dřevinou. Práce by měla přispět do diskuze výhod a nevýhod využívání douglasky jako hospodářské dřeviny z pohledu jejího zdravotního stavu. Součástí práce je monitoring zdravotního stavu v 15 porostech na LS Rychnov nad Kněžnou, kde se douglaska nachází v příměsi nejčastěji se smrkem ztepilým Picea abies, se kterým je v této práci porovnávána. V porostech bylo zjištěno několik původců zhoršení zdravotního stavu. Ve 40 % porostů nebyly nalezeny žádné známky zhoršení zdravotního stavu. Nejčastěji se v porostech vyskytovala václavka smrková Armillaria ostoyae a korovnice douglasková Gilletteella cooley. Skotská sypavka douglasky Rhabdocline pseudotsugae byla prokázána pouze ve dvou porostech. Švýcarská sypavka douglasky Phaeocryptopus gaeumannii nebyla prokázána vůbec.
|
|
|
Využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách
Mergl, Václav
Cílem této práce je vyhodnotit využití krytokořenného a prostokořenného sadebního materiálu v nastávajících klimatických změnách. Pro tento účel byly zvoleny 4 výzkumné plochy na různých stanovištích a v různých klimatických oblastech. Dále byly vybrány pro výzkum 3 dřeviny, konkrétně buk lesní (Fagus sylvatica L.), smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karsten) a douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco). Na každé ploše bylo vysazeno 300 dormantních jedinců krytokořenné a prostokořenné varianty těchto vybraných dřevin. Po ukončení vegetační doby bylo změřeno 100 jedinců z každé varianty u všech dřevin. Na každém jedinci byly měřeny tyto parametry: výška nadzemní části, výška nadzemní části v době výsadby, poslední přírůst, délka bočního přírůstu, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka asimilačního aparátu, šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, odklon osy kmínku od svislé osy. Jestliže se vyskytovala vícečetnost kmínku, byla měřena výška nasazení tohoto kmínku. Také byly pozorovány znaky, jako je zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, ztráty a typ poškození nebo vícečetnost vrcholu. Ve výsledku bylo zjištěno, že je třeba dodržovat přirozenou dřevinnou skladbu. Dále též vyšlo, že prostokořenné varianty mají lepší ujímavost na sušších stanovištích přesněji na SLT 2S. V SLT 6S, 6K a 7K byla zjištěna lepší ujímavost krytokořenné varianty. Ovšem toto neplatilo u buku na SLT 6S a 7K, kde byly obě varianty vyhodnoceny stejně.
|
|
|
Vliv pozice v kmeni a stanoviště na přirozenou trvanlivost dřeva douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii)
Dobrovolný, Jakub
Tato diplomová práce se zabývá zjištěním existence vztahu mezi přirozenou trvanlivostí dřeva douglasky tisolisté vůči dřevokazným houbám dřevomorce domácí (Serpula lacrymans) a pórnatce vaillantové (Fibroporia vaillantii) a jeho růstovým stanovištěm a pozicí v kmeni. Trvanlivost dřeva byla stanovena jako procentuální hmotnostní úbytek oproti původnímu vzorku. V teoretické části je popsána veškerá problematika týkající se tohoto tématu. V další části jsou zpracované naměřené hodnoty statisticky vyhodnoceny a porovnány s odbornou literaturou.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Souchová, Jana
Cílem diplomové práce bylo porovnat a vyhodnotit na základě zjištěných skutečností růst prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu stejných druhů dřevin. Všechny dřeviny porovnávané a sledované v této práci, byly vysázeny na stejnou plochu holiny, a to v roce 2016. Hodnocení bylo realizováno na 4 výzkumných plochách, tyto plochy jsou charakterizovány soubory lesních typů 2S (svěží buková doubrava), 6K (kyselá smrková bučina), 6S (svěží smrková bučina) a 7K (kyselá buková smrčina). Na těchto sledovaných plochách se nacházejí zástupci třech druhů lesních dřevin, a sice smrk ztepilý (Picea abies (L.) Karst.), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii (Mirb) Franco) a buk lesní (Fagus silvatica L.). Na každé ploše bylo pro každou variantu sadebního materiálu na podzim roku 2017 podrobeno měření 100 jedinců, u kterých byly hodnoceny následující parametry: ztráty, výška nadzemní části v roce 2016 (ta byla měřena po jizvu značící poslední přírůst), výška nadzemní části v roce 2017, přírůst v roce 2017, délka bočního přírůstu větví v roce 2017, šířka koruny, tloušťka kořenového krčku, odklon kmínku od svislé osy, délka a šířka asimilačního aparátu, přímost kmínku, vitalita rostliny. Ze zjištěných výsledků byly stanoveny následující závěry: Na ploše SLT 6K u dřeviny buk lesní lépe odrůstala varianta sadebního materiálu krytokořenná. Naproti tomu u dřeviny douglaska tisolistá lépe odrůstal prostokořenný sadební materiál. Dřevina smrk ztepilý pak lépe odrůstala ve variantě krytokořenné. Při celkovém zhodnocení výše uvedených faktorů pak lze konstatovat, že na SLT 6K lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 6S u dřeviny buk lesní bylo zjištěno že lépe odrůstala ve variantě prostokořenné. Douglaska tisolistá pak lépe odrůstala rovněž ve variantě prostokořenné a smrk ztepilý nejlépe odrůstal ve variantě sadebního materiálu krytokořenný. Výsledkem je konstatování, že na SLT 6S tedy lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. Na ploše SLT 7K bylo patrné lepší odrůstání buku lesního ve variantě krytokořenné, stejně tak celkově lepší výsledky vykazoval smrk ztepilý ve variantě krytokořenné. Douglaska tisolistá lépe odrůstala na zmíněné ploše ve variantě prostokořenné. Shrneme-li tedy závěry pozorování na SLT 7K, je možno konstatovat, že lepších výsledků dosahuje a tedy lépe odrůstá krytokořenný sadební materiál. U plochy SLT 2S byly výsledky pro odrůstání buku lesního lepší ve variantě prostokořenné, u smrku ztepilého jsou závěry pozorování obdobné a je možno s jistotou říci, že na tomto SLT lépe odrůstá prostokořenný sadební materiál. U této plochy nebyla hodnocena dřevina douglaska tisolistá, a to z důvodu nedostatečného množství sazenic při zakládání výzkumné plochy.
|
|
|
Porovnání růstu prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu
Petrů, Markéta
Práce pojednává o porovnání prostokořenného a krytokořenného sadebního materiálu na 5 plochách na různých stanovištích, které byly založeny pro účely tohoto měření. Stanoviště zaujímaly soubory lesních typů: 4K, 4S, 5K a dvě plochy se souborem lesních typů 3K. Na jednotlivých plochách bylo v roce 2016 vysázeno 200 kusů prostokořenné varianty a 200 kusů krytokořenné varianty tří druhů dřevin, konkrétně buku lesního (Fagus sylvatica L.), douglasky tisolisté (Pseudotsuga menziesii (Mirb.) Franco) a smrku ztepilého (Picea abies (L.) Karsten). Po ukončení vegetační doby v roce 2017 proběhlo na jmenovaných dřevinách měření, kdy bylo měřeno 100 kusů jedinců z každé varianty. Byly měřeny tyto parametry a znaky: výška nadzemní části 2017, výška nadzemní části 2016, délka přírůstu větví, tloušťka kořenového krčku, šířka koruny, délka a šířka asimilačního aparátu, zvlnění kmínku, odklon osy kmínku, výška nasazení vícečetného kmínu, zbarvení asimilačního aparátu, tvar koruny, vícečetný vrchol, ztráty. Měření bylo statisticky vyhodnocováno. Ve výsledcích bylo zjištěno, že na všech stanovištích má lepší růst krytokořenná varianta buku. Na SLT 5K byla krytokořenná varianta lepší u všech dřevin. Prostokořenný smrk lépe odrůstal na obou plochách se SLT 3K, na ploše 4K a 4S. Prostokořenná douglaska měla lepší výsledky na ploše 3K (Svárov) a na 4S, krytokořenné se naopak lépe vedlo na 3K (Vanovice) a 4K.
|
host ::
RSS.